Vitamin D

Vitamin D zaujímá mezi vitaminy, tedy látkami nezbytnými k životu, zvláštní postavení, jelikož se z části chová jako vitamin a z části jako hormon.¹ Stará lidová moudrost praví: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař“ a právě vitamin D s ní úzce souvisí.  

Potraviny s obsahem vitaminu D – tabulka.

Co je vitamin D? 

Vitamin D, známý také jako sluneční vitamin, se v těle tvoří v kožních buňkách pouze tehdy, pokud na kůži dopadá sluneční záření.² Tato forma vitaminu D (konkrétně D3 neboli cholekalciferol) tvoří až 80 % celkového vitaminu D.³ Kromě slunce získáváme vitamin D také z potravy:  konzumací ryb, sýrů, mléčných výrobků nebo vajec. Tato forma vitaminu D (konkrétně D2  neboli ergokalciferol) tvoří zbylých 20 % z celkového vitaminu D v těle a je tedy jasné, že pouhou stravou se dostatečná hladina vitaminu D v těle nezíská.³

Působení vitaminu D a důsledky jeho nedostatku

Vitamin D působí na široké spektrum tkání. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je zabezpečení správné funkce  kostí a jejich stavby, kde řídí transport a vstřebávání vápníku a fosforu nebo také chování kostních buněk.^1,2,4

Nedostatek vitaminu D může mít negativní vliv na kostní metabolismus, který může vyústit mimo jiné v osteoporózu, tedy onemocnění, kdy dochází k úbytku kostní hmoty a kost se stává křehkou a náchylnou ke zlomeninám. Osteoporózou jsou postiženy především ženy ve věku 50+, kterým v menopauze přirozeně ubývá estrogen, pohlavní hormon, který ovlivňuje chování kostních buněk.⁵

Vitamin D působí nejen na kostní tkáň, ale i na:²

• Kardiovaskulární systém
• Neurosvalový systém
• Imunitní systém
• Dělení buněk v těle
• Vývoj plodu u těhotných žen
• Nedostatek vitaminu D může tedy negativně ovlivnit např. plod u těhotných žen i ženu samotnou, může přispět ke vzniku srdečního selhání, vysokého krevního tlaku, cukrovky, ale i snížit odolnost imunitního systému.² 

Nedostatek vitaminu D je celosvětový zdravotní problém

Nedostatek vitaminu D řeší muži i ženy v jakémkoli věku po celém světě.2 Jelikož je jeho tvorba závislá na slunci a  působení slunečního záření na kůži, ovlivňuje ji mimo jiné také roční období, používání ochranných krému s SPF a pigmentace či stárnutí kůže.1 Geografická poloha naší země  významně předurčuje nízký počet slunečných dnů v období mezi říjnem a březnem, což má vliv na tvorbu vitaminu D v lidském organismu.^1,6

Česká populace je tak vystavena zvýšenému riziku nedostatku vitaminu D, který může vyústit do širokého spektra akutních i chronických onemocnění.